Vodní záchranná služba České Budějovice v rámci svých školících aktivit uspořádala výcvik zaměřený na záchranu osob z ledu pro členy SDH Zliv a JSDHO Žimutice. Školení proběhlo na Lipně na stanici VZS ČB Modřín.

Zasněžené Lipno nás přivítalo téměř pohádkovou atmosférou – polojasno, teplota kolem nuly. Ideální podmínky pro zimní romantiku… A ještě ideálnější pro kontrolovaný vstup do ledové vody. Po příjezdu proběhlo seznámení všech účastníků a rozdání vybavení – suchých obleků, záchranářských vest a další techniky. Největší „boj“ se tradičně odehrál o teplé podobleky. V tu chvíli bylo vidět, že solidarita končí tam, kde začíná tepelný komfort.

Následovalo vyřezání otvoru do ledu. Led měl úctyhodných 35 cm, takže samovolný propad opravdu nehrozil. Pro běžné bruslaře dobrá zpráva, pro účely výcviku jsme si s lehkou nadsázkou přáli o něco dramatičtější scénář. S pomocí motorové pily jsme tedy vytvořili otvor sami. První místo mělo hloubku asi jeden metr – ideální pro děti s nafukovacím kruhem, méně už pro seriózní výcvik. Druhý pokus dál od břehu už nabídl důstojnější podmínky.

Každý blok začal teoretickou přípravou a ukázkou instruktorů, po které následoval praktický nácvik všech účastníků. Procvičovaly se různé způsoby záchrany – házečky, žebříky, paddleboard, lana i smyčky. Důraz byl kladen hlavně na bezpečný pohyb po nestabilním ledě a vlastní bezpečnost zasahujících. Protože zachránce ve vodě navíc je přesně to, čemu se chceme vyhnout.

Dopolední část se nesla ve znamení nadšení, adrenalinu a statečných vstupů do ledové vody. Úsměvy byly široké a odhodlání velké. Po polední pauze a s příchodem studeného větru už bylo znát, že voda kolem nuly není wellness procedura. Přesto si někteří dobrovolníci vyzkoušeli i zásah v hasičské uniformě bez suchého obleku. Zážitek autentický, pocit intenzivní – a motivace příště zůstat na laně ještě o něco silnější.

Během výcviku došlo i na skutečný zásah. Na Lipenské bruslařské magistrále upadl muž, který se zranil a nebyl schopen vstát. Naše skupina byla požádána o pomoc. Zraněnému byl zajištěn tepelný komfort, byl transportován na břeh a předán zdravotnické záchranné službě. Zásah proběhl rychle a profesionálně – bez zbytečných dramat, přesně tak, jak má.

Celý výcvik se vydařil. Účastníci odcházeli unavení, lehce promrzlí, ale spokojení a bohatší o cenné zkušenosti. A i když jsme si extrémní podmínky museli trochu „vyrobit“, spolupráce, nasazení a dobrá nálada byly zcela přirozené.