Historie VZS České Budějovice, p.s.

Přepis vzpomínek nejstarších členů skupiny…

Místní skupina v Českých Budějovicích byla založena v roce 1982 aktivním sportovcem, vodákem Bohumilem Pučejdlem (na pravdě Boží), který se nechal inspirovat již celorepublikovým působením Vodní záchranné služby, pod Československým červeným křížem. Spolu s dalšími členy, kteří se k jeho nadšení přidali, se pravidelně scházeli v prostorách, jenž jim poskytl ČSČK v Českých Budějovicích. Až po r. 1986 kdy se základna rozrostla o potápěče Jirku Hrušku a spol., členy oddílu ploutvového plavání a členy svazarmu vodního motorismu  Rosti Lounka, se začala provozovat praktická činnost. V opuštěném a zatopeném lomu Sumrakov u Studené si členové VZS budovali v rámci brigád a soustředění základnu, o kterou po revoluci díky restitucím bez nároku přišli.

V této době bylo hlavní náplní skupiny:

  • poskytování první pomoci, zvláště pak v souvislosti s vodními sporty a rekreací,
  • celková osvěta chování lidí na vodních plochách, nebezpečí jaká na ně mohou číhat (např. přecenění svých sil – unavený plavec, změny počasí, vodní proudy a víry, vznik zranění a jiných zdravotních problémů atd.),
  • výcvik plavání
  • výcvik záchranných technik

Členové v době kromě tréninků prováděli ukázky své práce na několika osvětových akcích, účastnili se závodů s dalšími záchranáři. Po této zkušenosti jsme přesunuli svoji činnost a pravidelnou službu na rybník Mrhal, kde v letních měsících udržovali hladinovou službu. Jako výborné zázemí získala skupina mobilní buňku, která byla na břeh rybníka umístěna. Díky tomuto zázemí se zde mohly konat soustředění, nácvik v terénu, potápění i potápění pod ledem.

Od roku 1988 skupina pravidelně zajišťuje záchranu na umělém slalomovém kanále v Českém Vrbném.
Od 90. let si vychovává skupina vlastní dorost, vzniká dětská a mládežnická skupina vedená nejprve Josefem Volfem, nyní Ilonou Zahálkovou a Alenou Paroubkovou.

Vzhledem k postupujícím porevolučním změnám a navracení pozemků soukromníkům byla skupina i z prostoru rybníka Mrhal vystěhována. Vznikl problém, kde by mohla být buňka umístěna. Tehdejší předseda Stanislav Dlouhý objížděl mnoho starostů, kteří měli rekreační vodní plochy ve svém spravovaném území, nikdo nepovažoval vodní záchrannou službu za důležitou, až starosta Lipna nad Vltavou pan Zídek projevil zájem a potřebnost mít vodní záchranáře na blízku a umožnil skupině v roce 1996 umístit mobilní buňku na břehu Lipna v Lipně n/Vlt. Zde drželi členové o letních prázdninách služby, zachránili život několika lidí, nespočetně dalším pomohli radou, první pomocí, či jinak. I toto místo jsme díky změnám na Lipensku museli opustit a v roce 2000 jsme se přestěhovali na druhou stranu zátoky do autokempu Modřín. Díky oblíbenosti rekreace na Lipně, zvláště zahraničními turisty, je zde naše přítomnost vnímána velmi kladně a byla nám poskytnuta ještě jedna budova k užívání.
Nejvíce o sobě dala budějovická skupina vědět o povodních v roce 1997 na Moravě, kam dobrovolníci z našich řad bez váhání odjeli pomáhat. V této době se probudil stát, který si uvědomil, že existuje Vodní záchranná služba, že její členové jsou speciálně školení na vodní toky, na záchranu z vody, že mají bohaté zkušenosti s vodním živlem, umí se potápět, dále vodní záchranáři mají dost často oprávnění jezdit se čluny. Tyto dovednosti a znalosti hasičům leckdy chyběly. Hasiči a vodní záchranáři, nejenom z Budějovic, spojili svoje zkušenosti a v týmu pomáhali zaplaveným lidem.

Díky tak rozsáhlé katastrofě se zcela změnil přístup k VZS, která se tak stala oficiální složkou IZS. Budějovická skupina uzavřela písemnou smlouvu s hasiči.
K dalšímu zlepšení hlavně v organizaci a vybavení došlo po povodních v roce 2002, stát hodlá zrychlit komunikaci mezi jednotlivými složkami a tím zefektivnit práci všech, a to mobilními telefony s krizovými čísly, které v případě katastrofy budou upřednostňovány a dále poskytl vybavení na založení záchranného týmu (suchý neopren, helma, lékárna…)
Je rozhodně chvályhodné, že všeobecná veřejnost vzala na vědomí, že práce vodní záchranné služby je potřebná. Bylo by však ještě potřebné, aby stát podporoval více jejich činnost a společná cvičení s ostatními složkami IZS.